Egypt
Káhira - město Šeheredzádiny Tisíce a jedné noci

PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI V KÁHIŘE

*** s mým subjektivním hvězdičkovým hodnocením.Pokud * není, tak jsme tam nebyli :-)

ISLÁMSKÁ KÁHIRA ***
MEZI BRANAMI Báb al-Futúh a Báb az-Zuwajla

je nejstarší část Káhiry stojící na místě fátimovské rezidenční čtvrti. Ohraničená je částí původních hradeb se třemi bránami: Báb Zuwajlou na jihu a Báb al-Futúh a Báb an-Nasr na severu.
Hlavní tepnu islámské Káhiry představuje ulice al-Mu’izz li-Dín Alláh, podél které se nachází většina z nepřeberného množství historických staveb. Za zmínku stojí Hakimova mešita, mauzoleum a madrasa sultána Ghaurího, mešita Al Azhar, historický mamlúcký dům Bajt Suhajmí atp. Islámská Káhira je od roku 1979 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Mešit je v Káhiře nepočítaně. K největším na světě patří mešita Ibn Tulun (konec 9. stol.), která připomíná spíše pevnost.

Midan el Husein (Huseinovo náměstí) *

Toto náměstí se rozkládá mezi Khan el Khalili a mešitou Al Azhar. Zde zastavují turistické autobusy a taxi přivážející turisty. Podél jeho stran se nachází originální arabské kavárničky, ve kterých můžete příjemně posedět u šálku silné arabské kávy, jsou ale hodně turistické, tak s tím počítejte.. Nejznámější stavbou je zde Sultan Hassan, (14. stol.)  která bývá místem, kam se občas chodí modlit hlava státu. Má velmi pěkné minarety, ale jinak příliš nezaujme. Průvodci je často udávají jako záchytný bod pro procházku bazarem Khan el Khalili. Není to pravda, z úzkých uliček bazaru minarety Huseinovy mešity neuvidíte.

Mešita Al-Azhar *

patří k prvním egyptským mešitám. Byla postavena v roce 970 z popudu fátimovského dobyvatele Egypta Džauhára as-Sikiliho a je spojena s nejstarší univerzitou na světě a dodnes si zachovává pověst nejdůležitějšího střediska zabývajícího se studiem a výkladem islámu , islámského práva a výukou klasické arabštiny.. Duchovní z Al-Azharu patří k nejvýznamnějších světovým autoritám islámu a jejich názorům naslouchají miliony muslimů na celém světě.

Bazar Khan al-Khalili ***

Poblíž mešity Al-Azhar se nachází obrovský bazar Khan al-Khalili - největší bazar Afriky a společně s ulicí Muski tvoří jádro islámské Káhiry. Na jeho severním okraji stojí pozůstatky původní Wikály al-Bazar založené v r. 1382 pro ubytování cizích kupců a skladování zboží. V současnosti je velká část bazaru plná především kýčovitého zboží a zlatých šperků pro turisty, ale mimo hlavní turistické trasy se dá sehnat i běžné zboží jako oblečení, nádobí nebo potraviny.

Bét Is-Suhajmí ***

v překladu znamená Dům rodiny Suhajmí. Je to jeden z nejhezčích káhirských domů z osmanské doby. Je obrovský, téměř palác a obytné prostory sjou zde ještě částečně zařízeny původním nábytkem. Za vidění stojí zvláště skvostné přijímací sály, harmémové místnosti a koupelny.
Bohužel prohlídka je bez průvodce a nemají ani materiál, který by posal účel jednotlivých místností. Celý objekt byl před nedávnem detailně a pečlivě rekonsturovaný. Vstupenka je docela drahá (mají studentskou slevu), ale návštěva rozhodně stojí za to - počítejte minimálně s hodinou, spíše dvěma.
Dům najdete zastrčený na ulici Al Muizz Li-Dín.Vedle je karavanseráj a další dům Bét el Gáfar.

Sabíl al-Kuttáb Ar-Rahmána Katchudá (Abd ar-Rahmán Kaskúda) *

Sabíl al-Kuttáb - kombinace veřejně přístupné studny (arabsky sabíl , v přízemí) se školou koránu (arabsky kuttáb v prvním poschodí). Podobně kombinované stavby byly v osmanské době velmi oblíbenou formou náboženských zařízení. Prostor studnice je uvnitř vyložen modrými syrskými dlaždicemi a je zde zobrazena Velká mešita v Mekce s černou „kostkou“ Ka'ba ve středu vykládaného obrazu.Uvnitř ukázky keramiky a krásný výhled ze střechy. Vsutp 6 EGP.

Mausoleum of Sultan Qalaun **

Zajímavou stavbou je mauzoleum sultána Kaláúna, které tento vládce nechal postavit spolu s madrásou (školou koránu) a nemocnicí ve 13.století. Za monumenentální šedou fasádou, kterou návštěvníci bohužel přehlédnou, se skrývá jedna z nejhonosnějších staveb Káhiry.
Vstup do hrobky vede branou se špičatým obloukem, zdobeným nádhernými štukovými ornamenty. Uzavírá jej mřížoví brány mašrabíja. Toto mřížoví je pokládáno za jeden z nejstarších příkladů velmi pěkně soustružených a jinak opracovaných dřevěných mříží, které byly všude na předním východě charakteristickým znakem zdobné architektury. Setkáme se s nimi i ve výzdobě nábytku. Dřevěná mřížoví chránila původně před prudkým slunečním žárem hliněné džbány na vodu a současně k nim umožňovala přístup chladivého vzduchu. Odtud pochází název mašrabíja, což v arabštině znamená „patřící ke zdroji vody“.
Uvnitř mauzolea tedy stojí největší káhirská mašrabíja, která chrání sarkofágy sultána a jeho syna Muhammada an-Násira.
Vysoký, zástěnou ohraničený prostor je tajemně tmavý, pestrými barevnými skly v oknech sem pronikají měňavé paprsky slunce. Kupole ve středu mauzolea působí dojmem baldachýnu, který je vztyčen nad čtyřmi sloupy a čtyřmi silnými podpěrami. Vznikl tak osmistěn s nádherně štukovanými arkádami. Stěny jsou postaveny z různobarevného mramoru, doplněného kamennými obklady a mnohobarevnými intarziemi. Pozlacené pásy písma doplňují ornamentaci. Modlitební zákoutí je vyloženo pestrou mozaikou a rozděluje je opět řada alabastrových sloupů. Různorodost a krása výzdoby tohoto mauzolea ukazuje, jak asi musely být nádherné i ostatní stavby z období Mamlúkovců.
Bezprostředně přiléhající mešita byla postavena sultánem Muhammadem an-Násirem, synem Kala'únovým v roce 1304. Můžeme na ní obdivovat kamenické práce na umělecky vyzdobeném minaretu. Hned vedle leží hrobní mešita sultána Barkúka. Skutečnou zvláštností jsou nádherné bronzem obložené dveře, jejichž hvězdicové ornamenty lemují stříbrné aplikace.

Výhled z mešity al-Muajjada ***

Jižní bránu Báb az-Zuwajla doplňují minarety mešity al-Muajjada. Stavba je to impozantní, vnitřní prostor je uvolněný a vzdušný - modlitebna má překrásně zdobenou fasádu s podpůrnými sloupy, arabeskami a nápisy z koránu. Vstup do ní uzavírají mohutná bronzová vrata. Hlavní křídlo velké „páteční mešity“ lemují z obou stran mauzolea sultána a jeho rodiny. Návštěvníci jsou okouzleni nádhernými mramorovými intarziemi a také barevným dřevěným stropem.
Výstup na minarety a městskou hradbu se vyplatí. Staré káhirské město lze spatřit v širokém, panoramatickém pohledu. Vstup do mešity se neplatí, ale stojí tam chlapíci kteří vás za bakšiš provedou mešitou a pustí nahoru na střechu. Nutné je ale smlouvat, jak velký bakšiš bude.

Na druhé straně Báb az-Zuwajla pokračuje ulice Mu'izz Lindínilláh do ulice výrobců plachet a stanů, působící stále ještě středověkým dojmem. Zde šijí řemeslníci slavnostní barevné stany, které patří k Orientu. Tato ulice, směřující na jih, je naší nejoblíbenější v Káhiře, protože je tradiční, bez turistů, živá a barevná. Obchody, trhy, kavárničky a ten živý ruch špinavého, smradlavého ale kouzelného města.

MĚSTA MRTVÝCH **

Jižní město mrtvých se rozkládá na jihovýchod od Citadely. Tato chudá čtvrť je původně hřbitov (dodnes funkční), který se postupně stal útočištěm a domovem pro přibližně 500 tisíc lidí, žijících převážně v jednoduchých budovách postavených mezi hroby, mauzolei a mešitami. Většina dochovaných staveb patří mezi nejstarší káhirské památky, protože vznikaly od 11. do 13. století. Mezi nejzajímavější budovy, které se tu nachází, můžeme počítat mešitu Sajjídy Náfisy s hrobkou abbásovských chalífů (1242), mauzoleum egyptské vládkyně Šagarrat ad-Dur (1250) či komplex Huš al-Báša, hrobku příbuzných Muhammada Alího. Na jihu hřbitova se pak nachází mešita s hrobkou Imáma aš-Šáfia, zakladatele jedné ze čtyřech islámských právních škol.
Severní město mrtvých je menší než jižní město a rozkládá se na severozápad od islámské Káhiry. Základ severního města představují tří rozsáhlé komplexy, kde jsou pohřbení malúčtí sutání Kajtbáj, Barkúk a Inal. Je tu také hřbitov mučedníků, kde jsou uloženy ostatky egyptských vojáků padlých v arabsko-izralských válkách. V Kajtbájově mešitě ukazují její správci návštěvníkům kámen, ve kterém jsou stopy chodidel patřící údajně proroku Muhammadovi.

Modrá mešita (Blue Mosque) **

je poblíž Jižního města mrtvých. Skrytá v uličkách, neopravená, srdce usedá když vidíme že za 6 let naší nepřítomnosti se s krásnými rozbitými modrými dlaždičkami nic nového nestalo, nepoznali stopu rekonstrukce o které se hrdě v mešitě píše. Postupně se rozpadá... Šplháme uvnitř točitého tmavého minaretu nahoru, odkud se otevírá pohled na Citadelu a celé béžové špinavé město.

Pevnost Citadela

Výrazným znakem Káhiry je středověká pevnost Citadela jejím zakladatelem byl v r. 1176 vojevůdce Saláh ad-Dín ibn Ajjúb a až do druhé poloviny 19. stol. byla Citadela sídlem egyptských vládců či místodržících. V roce 1824 byla větší část původních budov srovnána se zemí, aby uvolnily místo nové výstavbě. Nejzajímavějšími stavbami Citadely jsou Alabastrová mešita vybudovaná Muhammedem Alím, který je tu také pohřben. Součástí mešity je i věž s hodinami, které Muhammadu Alimu v roce 1846 věnoval francouzský král Ludvík-Filip I. Mezi další důležité památky Citadely patří mešity Sultána an-Násira Muhammada, jediná dochovaná mamlúcká stavba na Citadele, a mešita Sulejmána Nádherného, první stavba v osmanském stylu v Egyptě.

V bývalém harému se nyní nachází egyptské národní vojenské muzeum zachycující vojenské dějiny Egypta od faraónů až po nástup prezidenta Mubaraka s venkovní expozicí tanků a letadel, je tu k vidění i československá technika. Ano, Československo bylo spojencem Egypta. Dále pak muzeum kriminalistiky se svou expozicí padělatelské dílny.

Stará Káhira - Koptské město

Staré město na jižním konci Káhiry bylo pod jménem Babylon založeno prvními křesťany (koptská církev) daleko dříve než samotná Káhira. Dnes zde žije komunita koptských křesťanů a Židů. Je zde několik zajímavých kostelů, klášterů a synagog. Kostel Al-Mullaga je jedním z nejstarších a nejkrásnějších. V dalším kostele, Abu Serga, se údajně ukrývala Svatá rodina při útěku před králem Herodem. Synagoga Ben Ezra je nejstarší v Egyptě, v ní se nachází pramen, kde prý faraonova dcera našla v rákosí Mojžíše.
Je zde i Koptské muzeum a zajímavá čtvrť hrnčířů.
Na západním předměstí Imbaba je starý velbloudí trh, na severozápadním okraji Káhiry u Birkash je další, obrovských rozměrů, kde se denně prodají stovky zvířat.

Gayer-Anderson Museum ***

Muzeum je pojmenováno po britském majorovi R.G.Andersonovi - Pashovi, který v tomto domě pobýval v letech 1935-1942 a k tomuto pobytu měl speciální povolení od egyptské vlády. Dům patří k nejlépe zachovaným příkladům domácích paláců 17.století v Káhiře a je ceněn také díky zachované sbírce původního nábytku, koberců a různých kuriozit.

Dům se skládá ze dvou domů využívajících podpory zdí mešity Ibn Tulun. Větší dům umístěný východně, byl postaven roku 1632 majitelem Hajj Mohammad ibn al-Hajj a později byl vlastněný bohatou muslimskou ženou z Kréty. Proto byl později znám jako Beit al-Kritliyya - "Dům krétské ženy".
Druhý dům, západní, byl postaven r. 1540 Abdelem-Qader al-Haddad. Oba domy byly ve třetím patře spojené mostem.
Připojování domů ke zdím mešity bylo v tehdejší době běžným zvykem. Nakonec díky domům nebylo mešitu ani vidět a na počátku dvacátého století (1921), když egyptská vláda nechávala bourat okolní staré a zničené domy, rozhodla se zbourat i všechny domy v okolí mešity Ibn Tulun, aby byla více dostupná. Naštěstí ale sdružení egyptské památkové péče zjistilo že základy domu Beit al-Kritliyya jsou dobře zachované a rozhodli se k provedení rekonstrukce.
V roce 1935 major Gayer-Anderson, penzionovaný sběratel a samouk-orientalista, se v právě rekonstruovaném domě se souhlasem vlády usadil. Dohlížel na instalaci elektriky, restaurování fontán, podlah a dalších částí interiéru. Umístil v domě svou soukromou sbírku umění, nábytku a koberců. Když musel v roce 1942 ze zdravotních důvodů odjet z Egypta, ponechal své sbírky egyptské vládě. Naoplátku mu dal král Farouk titul Paši. Gayer-Anderson zemřel v Anglii v roce 1945.

Natáčel se tu také díl Jamese Bonda - Špión který mne miloval (The Spy Who Loved Me).
Domem nás prováděl šikovný průvodce, který byl asi v ceně vstupenky a bezvadně nám vysvětlil spoustu našich otázek, ukázal skrytou cisternu s vodou v podzemí nebo šuplíčky v nádherných komodách.
Muzeum přiléhá k mešitě Ahmad ibn-Tuluninđ a nejbližší metro stanicí je kilometr západně Sayyida Zeinab. Vstupné je kolem 30 EGP a znají studentskou slevu. Otvírací doba: sobota-čtvrtek 8-16, pátek 13-16.

Muzeum islámského umění

Prý je velmi dobré, ale v r. 2008 bylo zavřené a nejevilo známky blízkého otevření. Kudy tam: asi 5 min. od Midán Atabar, rovně po Šárí al Qal`a.

Noční zábava v Káhiře

Pokud vás zajímají břišní tance (belly dance), dostupný je klub Palmyra u náměstí (midán) Orábí z ulice 26th of July na jih. Vstup 5,5 EGP, vystoupení od 22.00-4.00.

PODĚKOVÁNÍ

Velmi děkuji všem webům, ze kterých jsem tyto informace posháněla.
Za všechny uvedu:
http://josin.wz.cz/kahira.php
http://www.geocities.com/WestHollywood/Heights/6620/kahira.htm