Bulharsko, Turecko 2000
Předmluva

Na letošní prázdniny jsem si naplánovala cestu na Sibiř. Od vánoc jsem načítala obtížně sehnatelnou literaturu - neopomněla jsem ani knihy z počátku století. Prostě, pečlivá příprava. Ztroskotalo to ale na jiné věci: nejdříve jsem nesehnala toho správného společníka a když už jsem ho měla, bylo pozdě. Navíc Rusové zavedli recipročně vízovou povinnost a nám už jen zbývala otázka, kam se tedy jinam vydat.

Jeden kamarád horal básnil o kráse a opuštěnosti bulharských hor, druhý o úžasném Turecku. Potom jsem se jednoho krásného rána na vlakové zastávce seznámila s Pepou a zjistila jsem, že jsem našla toho správného společníka - oba milujeme hory, stopování a teplíčko, tak už se moc nerozhodujeme. Máme tedy cíl, pevné nervy, odhodlání a dva měsíce času...